Od jistý doby se o něco víc věnuju běhání. Ač bych to do sebe ještě před poměrně nedávnou dobou vůbec neřek, začalo mě to bavit. Objevil jsem takový to vnitřní kouzlo. Kdo neběhá, nepochopí;). Jenže, díky tomu jsem téměř doslova zazdil ježdění, který bylo mým velkým koníčkem předtím. A to se mi jen tak z hlavy nevymazalo;) Tááákže, jak ukojit potřebu obojího, při vědomí, že na oboje není k dispozici tolik volnýho času? Tož, nezbývá než to pravidelně střídat. V tom je to celé kouzlo;)
ps: teda ty čerstvý endorfiny dělaj divy, že se pomalu začínám sám sobě divit, co to tu teď píšu...ale co, hlavně že to frčí;)
...na cestě za endorfinama
Žádné komentáře:
Okomentovat